Vstup dítěte do kolektivu

Autor: Martin Matejka, pediatr - 2018-08-29 08:02:58

Každé dítě potřebuje kamaráda, blízkou osobu, svou spřízněnou duši. Už předškolní děti postupně překračují hranice nejbližšího rodinného kruhu a začínají si utvářet vztah k druhým dětem – svým vrstevníkům. Děti dospívají do vývojového stádia, ve kterém jsou ochotné spolupracovat, chtějí se podobat jiným vrstevníkům, dělat to, co dělají jiní. Rozvíjí se zejména řeč. Děti už umí mluvit, a to z nich dělá samostatné, jedinečné osobnosti. V tomto období patří k potřebám dětí setkávání se s vrstevníky. Děti tráví více času ve společných hrách, touží poznávat nové formy her a činností – jiné než na jaké jsou naučené v rodině. O takových dětech můžeme říci, že jsou zralé na pobyt ve školce.

Běžný proces přivykání a odpoutávání se může trvat několik týdnů a musí si jím projít všechny děti.

Zralost pro vstup do MŠ je individuální. Z hlediska vývojové psychologie se doporučuje věk okolo 3 let. Většina dětí je ve třech letech mentálně dostatečně zralá, má bohatou slovní zásobu a do školky chodit chce. Některé děti však dozrávají pomaleji, u nich je vhodné počkat, dokud jejich mentální věk nedosáhne alespoň tří let. Malá skupina dětí potřebuje trochu delší čas na vyzrání nervového systému a rozvoj kognitivních funkcí, do té doby dozrají do stadia, kdy se dokáží odpoutat od svých nejbližších osob. Běžný proces přivykání a odpoutávání se může trvat několik týdnů a musí si jím projít všechny děti. Je to náročné a těžké období zejména pro děti ale i pro rodiče a je třeba udělat maximum pro to, abychom ho dětem, co nejvíce usnadnili. Pokud mají rodiče jakoukoliv pochybnost o zvládání pobytu dítěte v kolektivu, je dobré navštívit dětského psychologa, který dítě vyšetří a stanoví jeho úroveň mentální zralosti a způsobilosti zvládat pobyt v kolektivu.

Důležitými stránkami pobytu v předškolních zařízeních je zkušenost těchto institucí ve vedení dětí, které si tu osvojí účelné návyky jako je hygiena, oblékání, udržování pořádku, disciplína a účelné dovednosti například zacházení s tužkami, barvičkami a jinými pomůckami určenými k tvůrčí práci. Důležité je, aby se děti účastnily vybraných kroužků, výletů a jiných mimoškolních aktivit. Pobyt v kolektivu u dětí rozvíjí především schopnost spolupráce – ve hře, ve společné tvůrčí práci a komunikaci. Také formuje vlastnosti jako je soudržnost, solidarita, obětavost, tolerance, pochopení a mnohé jiné. Budují se zde základy vztahů, jakými je přátelství a partnerství.

S nástupem dětí do dětského kolektivu jde ruku v ruce i vyšší výskyt běžných dětských infekcí. Je to přirozený proces, kterému se říká fyziologická nemocnost. Kritický je zejména předškolní věk. Toto období je charakteristické nástupem různých virových nebo bakteriálních infekcí, které děti přinášejí i do rodin a následně stůňou i rodinní příslušníci – rodiče, prarodiče, kteří si onemocnění podávají dále jako štafetu. Děti po příchodu do kolektivu do dvou týdnů onemocní a zůstávají doma s rýmou, pokašláváním, a horečkou. K nejčastějším onemocněním dětského věku patří virové, mnohem řidčeji bakteriální akutní infekce dýchacích cest. Téměř polovina předškoláků navštíví dětského lékaře v souvislosti s akutní infekcí dýchacího systému. Nemocnost se zvyšuje zejména v podzimních a zimních měsících zejména v souvislosti s nástupem chřipkových epidemií. Imunitní systém dětí do pěti let není ještě dostatečně vyzrálý, proto děti v tomto věku bývají nejčastěji nemocné. Stále platí, že déle kojené děti, které nastoupí do kolektivu až po třetím roce života by měly být méně často nemocné, než děti, které byly kojené krátce, nebo vůbec, a do kolektivního zařízení je jejich rodiče umístili ještě před třetím rokem života.

Za přirozenou nemocnost u dětí mladších pěti let se považuje asi 8 případů infekcí dýchacích cest s lehkým průběhem a dobrou odpovědí na léčbu v průběhu roku. U starších dětí a školáků jsou to asi 4 případy infekcí dýchacích cest za rok. Správná životospráva, ke které se řadí příjem kvalitní stravy bohaté na vitaminy (zejména C, B a D), minerálů, stopových prvků a vlákniny, dostatečný pitný režim, příjem pro-biotik zlepšujících obrannou funkci střevní mikroflóry, přiměřená pohybová aktivita, pobyt na čerstvém vzduchu, vyhýbání se stresu a dostatek spánku mohou významnou měrou snížit výskyt dětské nemocnosti spojené s návštěvou kolektivu dítětem.

Důvodem, pro které dítě nemůže navštěvovat kolektivní zařízení, může být například špatný zdravotní stav dítěte, problémy v sociální oblasti, špatná adaptace, neschopnost přizpůsobení se, poruchy učení, ale na druhé straně také například výjimečné nadání dítěte. V takových případech je vhodné, pokud se rodiče rozhodnou pro individuální vzdělávání jejich dítěte. Velmi důležitá je v těchto případech intenzivní komunikace rodičů a pedagogických pracovníků, pochopení, podpora povzbuzování a správné vedení dítěte. V mnoha případech je nakonec možné začlenit do kolektivu i takové děti.

Dětský kolektiv je vhodné prostředí pro ideální mentální a zdravotní vývoj dítěte. Je to prostředí, kde děti postupují v osobnostním rozvoji a je vhodný pro většinu z nich. Pokud máte pochybnosti o zařazení vašeho dítěte do kolektivu, můžete popřemýšlet o jiných možnostech, případně se poradit se zkušeným odborníkem.

Komentáře

Mohlo by Vás zajímat

Chcete dostávat novinky?

Zaregistrujte se, odebírejte náš newsletter a získejte přístup k obsahu šitému Vám na míru!

Datum narození
Máte citlivou pleť?
Hlavní problémy pleti:

* Položky označené hvězdičkou jsou povinné, ostatní jsou nepovinné. Nicméně Vás prosíme o uvedení co možná nejvíce údajů, abychom mohli připravovat obsah na míru Vašim potřebám.

Jméno a pohlaví
Datum narození
Máte citlivou pleť?
Hlavní problémy pleti: